V dnešní Formule 1 je hlavně na nových okruzích seriálu vysoká pravděpodobnost nudného závodu. Okruhy jako Imola či Magny Cours, kde se ještě nedávno jezdilo, už nefigurují v kalendáři a můžeme být rádi alespoň za některé, hlavně evropské okruhy, které v seriálu zůstali.

Když ale závod poznamená déšť, vše nabude nový rozměr. Ze závodu předem odsouzeného k nudě se příchodem bouřkových mračen a následně srážek stává loterie, ze které může vyjít vítězně kdokoliv. O tom, jak dokáže déšť zamíchat pořadím jsme se přesvědčili i během uplynulého víkendu při Velké ceně Belgie. Více ZDE.

Nemusí to být bouře, která otočí jízdní podmínky o 180 stupňů. Stačí malá přeháňka a zkrotit přes 700 koňských sil pod kapotou monopostu se stává uměním. Při dnešním zákazu trakční kontroly je to o to těžší. Chyby udělají i mistři světa.

Kimi Räikkönen těsně před koncem VC Belgie 2008.

Když start probíhá za mokrých podmínek monoposty už startují s pneumatikami přizpůsobenými do těchto podmínek. Používají se tzv.. intermediálky do přechodných podmínek, pneumatiky do deště, a do extrémního počasí se používají tzv.. monzúnky, tedy pneumatiky s největším drážkováním za účelem co největší stability na takové trati. Jiné je to, pokud podmínky na trati změní během závodů. Tehdy začíná pravá loterie. Jezdci na pneumatikách do sucha zamíří do boxů po pneumatiky jiné specifikace.

Opět se vrátíme k modelového příkladu z VC Belgie 2008. O tom, jak se dají v posledním kole získat cenné pozice díky dobře načasované výměně pneumatik vás přesvědčí Fernando Alonso.

MP4-23. Mistrovský monopost týmu Vodafone McLaren Mercedes ze sezóny 2008. Snad nejdražší monopost v historii F1. Kolik stojí jednotlivé komponenty?

Nejlevnější jsou titanové šrouby za 10 € a nejdražší je podvozek. Ten vyjde až na 249 000 €. Před sezónou pracovalo na monopostu 1 500 inženýrů a techniků a jen v aerodynamickém tunelu byl 300 hodin.

Má mnoho funkcí (více než 20 tlačítek, 6 převodů rychlosti), mechanici ho mění po každých druhých závodech.

Spolu 707 000 € !

2.den.